Péče o kůži a srst loveckých psů

Péče o kůži a srst loveckých psů

U pracovních a loveckých psů všeobecně panuje domněnka, že pracovní pes nepotřebuje žádnou péči o kůži a srst, protože pracuje venku, zašpiní se, vlítne do vody, do bahna atp. a že péče je vhodná jen pro psy ležící na gauči nebo v posteli. Opak je pravdou, právě lovecký pes, který je neustále vystavený všem vnějším faktorům jako voda, vítr, déšť, sníh, slunce, ektoparazité, vyžaduje zvýšenou péči, aby se předešlo nasbíráním blech, klíšťat, bodláků, větviček, poškrábání kůže, zapaření kůže při práci ve vodě a hlavně, aby se předešlo kožním problémům. Nehledě na to, že i pracovní pes může hezky vypadat a může mít kvalitní hustou srst, přestože je vystaven většímu riziku poškození při práci v terénu. Je třeba si uvědomit, že příroda dala zvířatům srst proto, aby jim chránila kůži a pokud srst vypadává nebo se oholí strojkem, chybí jí pak její přirozená ochrana. Péče se liší u jednotlivých typů srsti.

Krátkosrstý pes jako např. pointr, hladkosrstí ohaři mají srst velmi krátkou tvořenou jen z pesíků, mají velmi málo podsady a jejich jedinou ochranou proti chladu a proti mechanickému poškození kůže je maz, který kůže produkuje. Maz usychá a tvoří pak lupy. Mastná srst více přitahuje prach a špínu. Krátkosrstí psi právě proto, že je u nich péče o kůži a srst velmi podceňovaná, trpí více na kožní onemocnění jako je například demodikóza, folikulitida. Nejvíce je postižená kůže, která není pokrytá chlupy.

Středně srstý pes kam patří kokři, španělé, setři, retrívři mají hodně podsady a chlupy delší právě v místech, kde je při práci větší riziko poranění cév /prapory na nohách/ nebo důležitých orgánů /hrudník, břicho/. Kokři, zejména američní produkují hodně mazu a mají hustou srst, aby byli odolní při práci ve vodě. Šlechtěním a nevyužíváním těchto plemen k loveckým účelům ale jako společenské plemeno došlo ke zvýraznění poruch v mazotoku, tzv. seborea. Holení strojkem a mytí v dezinfekčních a odmašťovacích šamponech stav ještě zhoršuje. Vzhledem k tomu, že hustá a dlouhá srst má u těchto plemen svůj význam, je třeba ji upravovat a ošetřovat nejen z estetického hlediska ale hlavně kvůli zdraví kůže a orgánů, které kryje. Pokud je srst klouzavá po ošetření speciálními kondicionery, chytá na sebe méně nečistot, rostlin, bodláků, necuchá se a neláme se. Na některých místech na těle se úprava srsti doporučuje právě z praktických důvodů, např. stříhání uší efilačními nůžkami, aby uši byly lehčí a nechytaly bodláky,větvičky. Trimování hřbetu podporuje správnou obnovu srsti a zajištění růstu tvrdých pesíků, které chrání kůži mechanicky a díky pigmentu, který nese zajišťuje ochranu proti slunci.

Středně srstý pes s drsnými chlupy, kam patří teriéři a drsnostý jezevčík, český fousek, mají drsnou srst proto, aby při boji s lovnou zvěří nedošlo k jejich poranění. Správně udržovaná drsná srst klouže. Drností psi mají chlupové folikuly umístěné hluboko v kůži a mladé chlupy rostou ze stejného chlupového folikulu jako staré. Proto trimování slouží k vytahování starých chlupů a k uvolnění místa pro mladé chlupy. Důležité je trimování provádět pravidelně ve 3-4 týdenních intervalech, což odpovídá cyklu růstu chlupů, trimováním se čistí chlupový folikul a zkvalitňuje se srst. Pokud se po trimování použíjí speciální připravky k výplachu chlupových folikulů a k regeneraci kůže, pes pak má kůži dobře ošetřenou a předejde se jejímu podráždění. Pokud se pes trimuje jen 1-2krát do roka, nikdy se nedosáhne odpovídající kvality srsti (rostou jen tvrdé pesíky ale pod nimi není podsada) a téměř vždy dojde k podráždění kůže. Důležité je vědět, že holení holícími strojky u všech typů srsti, a hlavně u drsné vede k tomu, že srst změní texturu, roste jemná srst bez pigmentu, roste chaoticky a zarostlý holený pes pak vypadá jako koule s neuspořádanou srstí.

Dlouhosrstý pes – se k lovu nepoužívá, ale jen pro zajímavost: z této kategorie se dříve k lovu používal pudl a proto, aby nebyl ve vodě těžký, mu tehdejší kadeřníci stříhali srst do pomponů na nohách – to mělo účel pro dobrou rovnováhu a odlehčení ve vodě. Dva pompony na bedrech sloužily jako ochrana pro ledviny proti chladu.

Všeobecně stará teorie, že se pes nemá moc šamponovat je správná, neboť odmaštění kůže pomocí obyčejných šamponů vede k tvorbě lupů, srst je pak matná. Čím více se myje a šamponuje, tím více se pak špiní a smrdí. Naopak když se však používají přípravky typu: čistící, regenerační, masky, minerální šampony a výživné balzámy na bázi kolagenu a speciálních olejů, dojde k ošetření kůže, netvoří se lupy, srst je pak přirozeně lesklá a zdravá. Tyto přípravky neslouží jen k umytí pro efekt, ale při jejich pravidelném používání lze dosáhnout zkvalitnění, zhoustnutí, srsti, omezit línání, předejít cuchání a lomivosti srsti. Srst je pak přirozeně krásná, lesklá, bez lupů a jakoby naimpregnovaná, takže bláto a jiné nečistoty z chlupu snadno opadají a nepoškodí ho. Srst se snadno ošetřuje a češe. Důvodem takovéto péče nemusí být jen výstava ale třeba regenerace srsti po lovecké sezóně, po práci v náročném terénu, dodání přírodních repelentů do kůže a srsti v době výskytu komárů a klíštat. Vždyť právě pracovní lovecký pes si zaslouží kvalitnější výživu a kvalitnější péči o kůži a srst, protože spotřebuje hodně energie pro svůj pracovní výkon, tak to nemusí být vždy na úkor krásy a přirozené ochrany proti vnějšímu prostředí.

MVDr. Rostislava Fábiková

Veterinární dermatologie a kosmetologie